Začala jsem pro vás psát článek o tom, jak vybrat skladby na váš svatební obřad. Pak mě ale napadlo, jestli nastávající nevěsta nebo ženich, kteří se přípravami teprve prokousávají, vůbec mají přesnou představu o průběhu svatebního obřadu.
Pro někoho je to možná samozřejmá věc, ale pokusím-li se vrátit do doby před vlastní svatbou, neměla jsem o průběhu obřadu potuchy. Vlastně jsem ani nechtěla věřit tomu, že celý obřad trvá kolem 20 minut.
Pokusím se vám tedy popsat, jakou zkušenost máme s průběhem svateb. Nutno poznamenat, že naše zkušenosti se omezují pouze na obřady civilní. Při církevním obřadu je průběh odlišný a v režii faráře daného kostela.
Co se děje před obřadem
Ještě předtím než dorazíte na místo činu vy a vaši hosté, jsme tu my a sondujeme situaci, zkoušíme akustiku, ladíme nástroje, řadíme noty na stojany a provádíme další nezbytné přípravy.
Vždy se předem domlouváme s oddávajícím a matrikářkou, jak bude obřad probíhat, jestli se máme připravit na jakékoliv zvláštnosti (například svatební slib nevěsty a ženicha, společný nástup ženicha s nevěstou), v kolika blocích bude probíhat řeč oddávajícího apod.
Pokusím se vám nyní jednotlivé části přiblížit.
Příchod hostů neboli „mraveniště“
Situace se velmi liší, pokud máte obřad ve vytížené svatební síni, kde se střídá jedna svatba za druhou, od situace, kdy máte svatbu například venku v méně formálním stylu.
Vytížené svatební síně nemají na nějaké průtahy obvykle čas. Celý proces vpouštění svatebčanů dovnitř a usazování hostů na místa trvá v řádu několika minut. Už jsme ale zažili i obřad pod širým nebem, kde si hosté před samotným obřadem dávali šampaňské, zatímco jiní se už nachystali na místa i s dětmi a rodinami a poslouchali naší hudbu i půl hodiny před začátkem obřadu.
Patří ke standardu našeho uskupení, že jsme v síni již před příchodem prvních hostů a začínáme s hudbou na pozadí organizačního hemžení. Tato hudba je obvykle v naší režii a na rovinu musím konstatovat, že nevěsta se ženichem ji příliš neocení. Jednoduše proto, že se právě v zákulisí upisují ďáblu a stříhají občanky. 🙂
Nástup ženicha a nevěsty
Tradičně přichází jako první ženich s maminkou a za ním, úplně na závěr, nevěsta s tatínkem.
Obvykle se s matrikářkou předem domluvíme na nějakém signálu, kterým nás upozorní, že ženich už se chystá na svůj příchod. Má to vše jeden prostý důvod: hudba na příchod ženicha a nevěsty musí být zcela odlišná od předchozí hudební kulisy.
Ne nadarmo se svatebnímu pochodu říká „pochod“. Nejen že jdete do boje, vážení, ale také svatebčané musí okamžitě zpozorovat, že se jde na věc. Hudba by měla být výraznějšího rázu. Nemusí jít nutně o svatební pochod, tuto hudbu si vybíráte vy sami.
Obřad samotný
Jakmile se všichni hlavní aktéři ocitnou na „značkách“, hudba dohrává a po jejím skončení začíná proslov oddávajícího.
Máme takovou zkušenost, že oddávající si většinou nepřeje hovořit na pozadí hudby, proto jsme po celou dobu proslovu úplně zticha.
Prstýnky, polibek a gratulace
Prostor pro nás nastává opět při nasazování prstýnků, během vašeho (teď už definitivního) úpisu ďáblu a prvního polibku novomanželů.
Od této chvíle až do odchodu z obřadní síně už se nás nezbavíte. 🙂
Po celou dobu gratulací hrajeme a to většinou až do posledního hosta. Poté sbalíme svá fidlátka, pogratulujeme vám k uzavření manželství a odjíždíme.
Doufám, že vám tyto informace pomohly pochopit průběh svatebního obřadu. Každý oddávající má připravený svůj proslov a určitou část říct ze zákona musí, zatímco o jiných částech se dá diskutovat a mohou podléhat změnám. Proto se nebojte oddávajícího o přesné znění řeči požádat. Slyšela jsem opravdu krásně zpracované proslovy a jednou naopak řeč tak natolik okleštěnou, až mě zaskočila.
A jistě mi dáte za pravdu, že by byla škoda nechat se nepříjemně překvapit na vlastní svatbě.